Přihlásit přes Google+
Přihlasit přes facebook
Dovolená v Českosaském Švýcarsku
Českosaské Švýcarsko se dělí na čtyři menší části: Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz), České Švýcarsko, Šluknovsko a Lužické Hory, Tisá. Přívlastek z názvu není geografickým označením, ale pouze vžitým názvem odvozeným z prvotní přezdívky Saské Švýcarsko. Takto bylo pojmenováno švýcarskými malíři žijícími v Drážďanech – místní krajina jim připomínala domovinu.
České Švýcarsko - několik českých nej
Pro Čechy nejznámější oblastí je dozajista České Švýcarsko a jeho symbol, Pravčická brána.
České Švýcarsko je „nejmladším“ českým národním parkem a celou polovinu parku obléhají hranice s Německem, za kterými na něj navazuje německý národní park Saské Švýcarsko. Z dalších stran je národní park obepínán chráněnými krajinnými oblastmi Labské pískovce a Lužické hory. 80 kilometrů čtverečních národního parku pokrývají z 97% lesy. České Švýcarsko je národním parkem od roku 2000 a jeho správa sídlí v Krásné Lípě.
.jpg)
Pravčická brána foto: www.hrensko.cz
Národní park se rozkládá na území české křídové tabule a odpovídá tomu unikátní geomorfologie skalního města – najdeme zde skalní hřbety, kaňony, pískovcové věže i stolové hory.
České Švýcarsko se také vyznačuje velkou rozmanitostí rostlin a živočichů. Žijí zde i vzácné kousky: chráněný sokol stěhovavý, čáp černý nebo třeba výr velký. Podle všeho se zde rozšiřují i kolonie chráněných netopýrů, kterých zde žije na třináct druhů. Po 17 letech snažení se do řeky Kamenice vracejí také lososi a lipani.
Kromě výjimečné flóry a fauny a krásných skalních útvarů je České Švýcarsko komplexem skal a jen zřídka osídlených lesů. Jednou z krás Českého Švýcarska jsou ale právě i tyto památky lidové architektury – velmi často jsou to krásné roubenky nebo hrázděné domy s podstavou.
Co navštívit v NP České Švýcarsko
Nejvyšší horou Českého Švýcarska je Růžovský vrch, někdy se jí říká také Děčínská Fudžijama. Tato původně třetihorní vyvřelina je zajímavá svým doslova pralesním ekosystémem.
V NP České Švýcarsko najdeme i nejznámější české soutěsky. Říčka Kamenice tekoucí z Lužických hor a v Hřensku se vlévající do Labe tvoří v areálu národního parku soutěsky – hluboké kaňony v pískovci. Divokou a Edmundovu (Tichou) soutěsku zdoláte jedině na pramici – místa soutěsek opravdu nelze zdolat jinak, proto převozníci převážejí turisty v obou soutěskách obousměrně. Zbytek cesty podél Kamenice si užijete jako delší romantickou procházku.
Symbolem národního parku je již zmíněná Pravčická brána. S rozměry téměř 27 krát 16 metrů je jednou z největších evropských skalních bran a jako největší pískovcový most v Evropě je také národní přírodní památkou. K Pravčické bráně neodmyslitelně patří další turistická atrakce, výletní zámeček Sokolí hnízdo, ve kterém najdete kromě restaurace také muzeum národního parku. K bráně vede několik cest, jako třeba Gabrielina stezka, která byla několikrát zvolena nejoblíbenější turistickou trasou Českosaského Švýcarska.
Za návštěvu stojí také vyhlídky u Jetřichovic. Skalami vede téměř osm kilometrů dlouhá naučná stezka Jetřichovické stěny, která vás vezme na cestu z Jetřichovic do Vysoké Lípy přes hrádek Šaunštejn a dalších patnáct zastavení, včetně Mariiny vyhlídky, Vilemíniny stěny a Rudolfova kamene.
Za zmínku ještě stojí asi nejhezčí upravená vyhlídka Národního parku České Švýcarsko - vyhlídka Belvedér. Je zároveň i vyhlídkou nejstarší, byla zprovozněna už v roce 1711, a uchvátí vás výhledem do kaňonu Labe 130 metrů pod vámi nebo na stolové hory na německé straně Českosaského Švýcarska.
Světově krásná divoká příroda
České Švýcarsko bylo loni zařazeno britským nakladatelstvím Bounty Books do knihy ze slavné série „Must-visit 501“ – 501 míst, která stojí za to navštívit, v knize Wild Places o nejkrásnějších místech s divokou přírodou. Kniha upozorňuje hlavně na kaňony, skaly různých tvarů a dechberoucí panoramata, ale najdete zde i tip na projížďku soutěskami. Podle knihy je nejvhodnější České Švýcarsko navštívit od dubna do října a my souhlasíme.
Českosaské Švýcarsko je společně s Labskými pískovci jednou z nejdůležitějších evropských pískovcových oblastí a obecně je oblastí evropského významu.Českosaské Švýcarsko se dělí na čtyři menší části: Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz), České Švýcarsko, Šluknovsko a Lužické Hory, Tisá. Přívlastek z názvu není geografickým označením, ale pouze vžitým názvem odvozeným z prvotní přezdívky Saské Švýcarsko. Takto bylo pojmenováno švýcarskými malíři žijícími v Drážďanech – místní krajina jim připomínala domovinu.
České Švýcarsko - několik českých nej
Pro Čechy nejznámější oblastí je dozajista České Švýcarsko a jeho symbol, Pravčická brána. Obrázek
České Švýcarsko je „nejmladším“ českým národním parkem a celou polovinu parku obléhají hranice s Německem, za kterými na něj navazuje německý národní park Saské Švýcarsko. Z dalších stran je národní park obepínán chráněnými krajinnými oblastmi Labské pískovce a Lužické hory. 80 kilometrů čtverečních národního parku pokrývají z 97% lesy. České Švýcarsko je národním parkem od roku 2000 a jeho správa sídlí v Krásné Lípě.
Národní park se rozkládá na území české křídové tabule a odpovídá tomu unikátní geomorfologie skalního města – najdeme zde skalní hřbety, kaňony, pískovcové věže i stolové hory.
České Švýcarsko se také vyznačuje velkou rozmanitostí rostlin a živočichů. Žijí zde i vzácné kousky: chráněný sokol stěhovavý, čáp černý nebo třeba výr velký. Podle všeho se zde rozšiřují i kolonie chráněných netopýrů, kterých zde žije na třináct druhů. Po 17 letech snažení se do řeky Kamenice vracejí také lososi a lipani.
Kromě výjimečné flóry a fauny a krásných skalních útvarů je České Švýcarsko komplexem skal a jen zřídka osídlených lesů. Jednou z krás Českého Švýcarska jsou ale právě i tyto památky lidové architektury – velmi často jsou to krásné roubenky nebo hrázděné domy s podstavou.
Co navštívit v NP České Švýcarsko
Nejvyšší horou Českého Švýcarska je Růžovský vrch, někdy se jí říká také Děčínská Fudžijama. Tato původně třetihorní vyvřelina je zajímavá svým doslova pralesním ekosystémem.
V NP České Švýcarsko najdeme i nejznámější české soutěsky. Říčka Kamenice tekoucí z Lužických hor a v Hřensku se vlévající do Labe tvoří v areálu národního parku soutěsky – hluboké kaňony v pískovci. Divokou a Edmundovu (Tichou) soutěsku zdoláte jedině na pramici – místa soutěsek opravdu nelze zdolat jinak, proto převozníci převážejí turisty v obou soutěskách obousměrně. Zbytek cesty podél Kamenice si užijete jako delší romantickou procházku.
Symbolem národního parku je již zmíněná Pravčická brána. S rozměry téměř 27 krát 16 metrů je jednou z největších evropských skalních bran a jako největší pískovcový most v Evropě je také národní přírodní památkou. K Pravčické bráně neodmyslitelně patří další turistická atrakce, výletní zámeček Sokolí hnízdo, ve kterém najdete kromě restaurace také muzeum národního parku. K bráně vede několik cest, jako třeba Gabrielina stezka, která byla několikrát zvolena nejoblíbenější turistickou trasou Českosaského Švýcarska.
Za návštěvu stojí také vyhlídky u Jetřichovic. Skalami vede téměř osm kilometrů dlouhá naučná stezka Jetřichovické stěny, která vás vezme na cestu z Jetřichovic do Vysoké Lípy přes hrádek Šaunštejn a dalších patnáct zastavení, včetně Mariiny vyhlídky, Vilemíniny stěny a Rudolfova kamene.
Za zmínku ještě stojí asi nejhezčí upravená vyhlídka Národního parku České Švýcarsko - vyhlídka Belvedér. Je zároveň i vyhlídkou nejstarší, byla zprovozněna už v roce 1711, a uchvátí vás výhledem do kaňonu Labe 130 metrů pod vámi nebo na stolové hory na německé straně Českosaského Švýcarska.
Světově krásná divoká příroda
České Švýcarsko bylo loni zařazeno britským nakladatelstvím Bounty Books do knihy ze slavné série „Must-visit 501“ – 501 míst, která stojí za to navštívit, v knize Wild Places o nejkrásnějších místech s divokou přírodou. Kniha upozorňuje hlavně na kaňony, skaly různých tvarů a dechberoucí panoramata, ale najdete zde i tip na projížďku soutěskami. Podle knihy je nejvhodnější České Švýcarsko navštívit od dubna do října a my souhlasíme.
Českosaské Švýcarsko je společně s Labskými pískovci jednou z nejdůležitějších evropských pískovcových oblastí a obecně je oblastí evropského významu. Je ideální pro pěší turistiku, ale nabízí ještě mnohem víc. Je ideální pro pěší turistiku, ale nabízí ještě mnohem víc.
Možnosti ubytování v okolí
Doporučujeme navštívit
Penzion roku
Vybavení do přírody
Sammy welcomes you to your Droplet!
Things to do with this script
This message is coming to you via a simple NodeJS application that's live on your Droplet! This droplet is all set up with NodeJS, PM2 for process management, and nginx.
Run all pm2 commands using the nodejs user or a second instance of pm2 will start. The login and password are stored in the NODE_USER* values you see when you call cat /root/.digitalocean_passwords while logged in over SSH.
This app is running at port 3000, and is being served to you by nginx, which has mapped port 3000 to be served as the root URI over HTTP (port 80) -- a technique known as a "reverse proxy." We'll be teaching you how to use this technique right here on this page. If you want to kick the tires right now, try some of these things:
- SSH into your Droplet and modify this script at
/var/www/html/hello.jsand see the results live by callingpm2 restart hello - Run
pm2 listto see code scheduled to start at boot time - Run
pm2 delete helloto stop running this script andpm2 saveto stop it from running on Droplet boot
Get your code on here
- SSH into your Droplet, and
git cloneyour NodeJS code onto the droplet, anywhere you like - Note: If you're not using a source control, you can directly upload the files to your droplet using SFTP.
cdinto the directory where your NodeJS code lives, and install any dependencies. For example, if you have apackage.jsonfile, runnpm install.- Launch your app by calling
pm2 start <your-file>, then map the port your app runs on to an HTTP URL by runningnano /etc/nginx/sites-available/defaultand adding anotherlocation. Use the existing entry for the port 3000 "hello" app as a basis. - Call
sudo systemctl restart nginxto enable your new nginx config. - Call
pm2 saveto schedule your code to run at launch. - Repeat these steps for any other NodeJS apps that need to run concurrently -- schedule them to run at boot time on whatever internal port you like using PM2, then map that port to an HTTP/HTTPS URL in the nginx config. Build out the URL directory structure you need by mapping applications to URL paths; that's the reverse proxy method in a nutshell!
Get production-ready
There's a lot you'll want to do to make sure you're production-ready.
- Set up a non-root user for day-to-day use
- Review your firewall settings by calling
sudo ufw status, and make any changes you need. By default, only SSH/SFTP (port 22), HTTP (port 80), and HTTPS (port 443) are open. You can also disable this firewall by callingsudo ufw disableand use a DigitalOcean cloud firewall instead, if you like (they're free). - Register a custom domain
- Have data needs? You can mount a volume (up to 16TB) to this server to expand the filesyem, provision a database cluster (that runs MySQL, Redis, or PostgreSQL), or use a Space, which is an S3-compatible bucket for storing objects.